7 základních uzlů a jejich použití v outdooru

Bez šňůrek, lan a provázků se v outdooru neobejdeme. A tudíž ani bez uzlů. Ať už máme ty nejmodernější a nejbombovější kousky outdoorového vybavení, nebo platíme za vyznavače starých zálesáckých pořádků a naše nejnovější součástka vybavení pamatuje divoké časy osídlování amerického západu, stále budeme vždy narážet na – uzly a uzlování.

Obsah:

• Stanový uzel 
• Motýlkový uzel
• Rybářský uzel
• Jednoduchý úvaz
• Povoznický úvaz
• Dračí smyčka
• Koncový osmičkový uzel

I ty nejmodernější boty si nakonec budeme muset zavázat na mašličku sami. I na tom nejmodernějším stanu se stále ještě budeme setkávat se šňůrkami. A stále bude čas od času vyvstávat potřeba tu či onde přivázat něco k batohu, batoh k něčemu, postavit si improvizovaný přístřešek v nouzové situaci, zavěsit kotlík nad oheň nebo řádně vypnout prádelní šňůru v kempu. Těch příležitostí, kdy se nám bude hodit pořádný, spolehlivý, pevný uzel, je a bude celá řada. 

Jak na vázání a použití uzlů?

Pojďme se teď podívat na těch 7 vůbec nejužitečnějších uzlů. Když si je osvojíme, naučíme tak, že je uvážeme třeba i o půlnoci, jednou rukou, nebo maximálně dvěma, budeme mít šťastný outdoorový život. A díky svým zářným schopnostem budete také vyhledávanými parťáky pro výlety do přírody! Tak pojďme na to!

Stanový uzel

Stanový uzel mě kdysi naučil kamarád. Nevím, odkud ho má, na sítích jsem ho nenašel. Nicméně od té doby uzel používám k vypínání stanových šňůrek nebo šňůrek od celty, když někde bivakujeme bez stanu. Nic ale samozřejmě nebrání použití tohoto uzlu kdekoli a kdykoli budeme potřebovat vypnout jakékoli lanko pomocí spolehlivého kluzného uzlu. 

Stanový uzel existuje v jednoduché variantě a variantě se zámkem. Zámek má výhodu rychlého a snadného uvolnění, takže se budeme věnovat především jemu. Volný konec lana obtočíme kolem pevného bodu (tím může být třeba stanový kolík nebo strom). Volný konec překřížíme s pevným koncem provazu a pevný konec obmotáme volným koncem alespoň třikrát. Čím více otáček přidáme, tím větší bude v uzlu tření, takže počtem otáček můžeme regulovat i snadnost/tuhost posunu uzlu. Poslední otáčku obmotáme kolem obou konců lana a vzniklým očkem protáhneme volný konec – ve variantě se zámkem protahujeme jednoduchou smyčku vytvořenou na volném konci. Vše dotáhneme a uzel posouváme po napínané části šňůry do vytvoření požadované tenze. 

Rozvázání uzlu je snadné a rychlé – zatáhneme za volný konec a je to. V případě stanového uzlu jde vlastně o specifickou variaci na Prusíkův uzel (prusík) a setkat se tak můžeme s několika dalšími uzly, které se tomu stanovému velmi podobají. Ten stanový se ale z nich osvědčil nejlépe. Další varianty na prusík najdete také v našem článku Jak uvázat správný horolezecký uzel. 

Alpský motýlek

Motýlkový uzel je králem mezi uzly. Určitě je to dáno jeho velkou užitečností, všestranností, pevností a zároveň snadnou rozvázatelností. Skutečným králem je ale proto, že jde nejspíše o uzel, který nejméně ze všech snižuje pevnost lana či provazu. Každé lano nebo šňůra má svou tabulkovou pevnost. Většina unese slona nebo dva. Ale běda, jak na takovém lanu uděláme uzel – tabulková pevnost najednou neplatí! Někdy ani vzdáleně. To je dáno tím, že každý uzel, každý šmodrchanec, každá klička snižuje parametry lana. Někdy i o velké desítky procent!

Motýlek je v tomto jiný. Je to uzel šetrný a prostě krásný. Využijeme ho všude tam, kde potřebujeme udělat pevné očko. Na konci či v prostředku šňůry – motýlkovi je to jedno. On totiž pevně drží při zatížení z jakékoli strany, a to i při jednostranné nebo oboustranné zátěži. Prostě král! Navíc s jeho pomocí můžete dva provázky, lana i spojovat – při zachování oněch skvělých parametrů na úrovni snižování pevnosti. Více o motýlkovém uzlu najdete také v našem článku Jak uvázat správný horolezecký uzel. 

Jak uvázat motýlkový uzel

Na provaze vytvoříme smyčku ve tvaru U a tu 2x překroutíme (tedy protočíme o 360°). Následně konec U vedeme spodem kolem vytvořené „vánočky“ a shora ho provlékneme vzniklou středovou štěrbinou. A voilá – už nám na šňůře sedí motýlek!

Existuje ještě jeden efektní způsob uvázání motýlkového uzlu: Lano obtočíme 3x kolem prstů jedné ruky. Druhou pak odspodu uchopíme prostřední otočku a vytáhneme ji ven. Následně ji obtočíme směrem shora dovnitř a ven kolem zbývajících dvou otoček – a je to. I po zatížení se motýlkový uzel rozvazuje poměrně snadno.

Rybářská spojka/rybářský uzel

Tam venku se občas setkáme i s potřebou spojit dvě šňůry dohromady. K tomu slouží lanové spojky. Velice elegantní a pevné řešení představuje rybářský uzel. Je vlastně velmi jednoduchý – překrývající se konce šňůry nesou po jednoduchém uzlu, přičemž uzlem vždy prochází ten protilehlý konec šňůrky. V případě dvojitého rybářského uzlu k jednoduchému uzlu na každé straně připojíme jednu další otočku. Uzlu se taky někdy říká „autíčka“. Zjevně proto, že se jednotlivé uzly mohou „vozit“ sem a tam po svém protějšku. 

Jednoduchý úvaz

Tenhle uzel je zapeklitý. Ne tedy, že by byl složitý na uvázání. Ale s jeho jménem je potíž. Kdysi jsem se ho naučil z „jůtrubky“ a jsem přesvědčený, že mu tam říkali T-bone knot. Vzhledem k faktu, že pod tímto názvem nejde dohledat, usuzuji, že se zhluboka pletu. Úvaz používám nejčastěji k upevnění jednoho konce ridge-line (hřbetní/hřebenová šňůra) při napínání celty nad hamakou. Je velice jednoduchý, velice pevný a velice dobře rozvázatelný. 

Zdánlivě připomíná tzv. sibiřský uzel. Ten je ovšem trochu složitější, použití má zcela totožné. Měl jsem možnost oba uzly vyzkoušet v nejrůznějších podmínkách a sibiřský jsem nakonec zavrhnul, rozvazoval se. T-bone, budeme-li mu takhle říkat, je vlastně jednoduché kluzné očko se zámkem pro snadné rozvázání. I přes svou značnou jednoduchost překvapí svou pevností a spolehlivostí. (Sibiřský uzel není vlastně nic jiného než očko s kluzným osmičkovým uzlem a zámkem.)

Provaz protáhneme kolem překážky, na volném konci utvoříme jednoduché oko směřující zpět s volným koncem provazu křižujícím pevný konec lana. Z protější strany pak provlékneme volný konec, na němž z jednoduché smyčky vytvoříme zámek pro snadnější rozvázání. Uzel se hodí všude tam, kde potřebujeme šňůru staticky pevně vypnout. Je velmi spolehlivý ve všech případech, kdy je tah lana víceméně konstantní. Ideální na vyvazování ridge-line (v kombinaci s povoznickým úvazem) a všech dalších šňůr např. při stavbě přístřešku. 

Povoznický úvaz

Pod tímto názvem existuje několik variant uzlu (v angličtině najdete pod názvem „truckers hitch“). Jde o jakousi lanovou kladku, kdy na pevném konci lana vytvoříme jednoduché oko (může se jednat o jednoduché kluzné oko nebo třeba o motýlkový uzel). Tím následně provlečeme volný konec lana obtočený kolem pevného bodu a vracíme jej zpět. Tady ho můžeme zafixovat jednoduchým nebo zdvojeným zámkem. 

Jednoduše se to popisuje, trochu hůře realizuje, ale po pár pokusech budete mistry. A budete mít k dispozici uzel, který vám pomůže napnout jakoukoli šňůru pevně a silně jako strunu. Přímo se nabízí všude tam, kde potřebujete dosáhnout opravdu velkého napětí. Standardně napnout ridge-line tak, aby se vůbec neprohýbala pod tíhou mokré celty nebo tarpu. Pomocí povoznického úvazu krásně vypnete např. provaz, který chcete použít na sušení spacáků, karimatek... I tady je žádoucí nízká míra prověšení. A samozřejmě uzel poslouží i při upevňování zásob na korbu nebo střešní nosič vašeho terénního auta pro nadcházející pouštní expedici.

Dračí smyčka

Mnohdy potřebujeme z nejrůznějších důvodů vytvořit na konci lana, šňůry pevné oko, které půjde v ideálním případě snadno rozvázat i po ukrutném zatížení. „Dračák“ je v tomto případě skvělá volba. Horolezci ho sice nemají rádi a ze svého repertoáru ho zcela vypustili, ale zálesákům ještě stále dobře poslouží. V některých případech uvázání a zatížení pod určitým úhlem může dračí smyčka povolit, ale my v lese na ni nebudeme vázat svůj vlastní život, že ne?! Nám stačí strom, kolík nebo náklad na batohu. Pomocí dvou dračích smyček můžeme spojit i dvě lana/šňůry dohromady. Je to sice pracnější, nevypadá to moc hezky, ale pevnost a snadná rozvazatelnost i po velkém zatížení převáží nevýhody. 

Jak uvázat dračí smyčku

Na pevném konci lana vytvoříme převinuté očko, kterým odspodu provlékneme volný konec, obtočíme jej kolem pevného konce a očkem pošleme zase zpět. Podle směru obtočení nám volný konec lana zůstane koukat buď dovnitř vytvořené smyčky, nebo ven. Říká se, že správně je ta varianta s volným koncem uvnitř smyčky, ale pro naše účely je to jedno a ani na pevnost uvázání to nemá zásadní vliv. My se budeme řídit čistě tím, kde nám volný konec bude méně překážet. 

Koncový osmičkový uzel

Jako horolezci nebudeme mít rádi dračí smyčku, ovšem naopak budeme velmi milovat „osmičku“ ve všech jejích podobách (osmičková spojka/rybářský osmičkový uzel, kluzná osmička/řeznický uzel, dvojitá osmička, osmičková smyčka). Jakožto outdoorpeople využijeme osmičkový uzel jako uzel koncový, kdy například potřebujeme zabránit konci lana, aby proklouznul někam, kam nemá, nebo chceme zabránit, aby nám konec lana proklouznul mezi prsty nebo aby se nám konce uříznutého lana třepily. 

Tak, to byla prezentace 7 nejpoužívanějších – alespoň dle našeho názoru – uzlů. Máme tu všechny typy: uzel kluzný, fixační, napínací, máme tu oko, smyčku, zakončovací i spojovací uzel. Od každého něco, sadu uzlů, s níž si vystačíte v každé situaci, vybruslíte z každé šlamastyky.