Jak vybrat karimatku

Nebuďte se ráno unavení a rozlámaní! Ustelte si pod hvězdami na karimatce, která vám zajistí dostatek komfortu pro kvalitní odpočinek! Klidný spánek po náročném dni v horách, to je to, oč tu běží! Můžete mít sebelepší spacák, bez pořádné karimatky si však budete připadat tak trochu jako „princezna na hrášku“. Do zad se vám zakousne každý kamínek i chlad linoucí se od země. Chcete-li začínat nový den čerství a plní sil, výběr té správné podložky rozhodně nepodceňujte.

Na co si dát při výběru karimatky pozor

Ptáte se, čím se při pořizování nové karimatky řídit? Tím prvním, co byste měli mít na paměti, je převládající způsob použití. Jednoduše řečeno, na několikatýdenní výpravu do liduprázdných hor, kde si vše ponesete na ramenou, se hodí jiný kousek než na víkendové kempování někde u vody. Jakmile si tohle ujasníte, celkem snadno už pak určíte, které z níže uvedených parametrů u vás hrají prim.

Tepelná izolace

Spát na studené zemi není příjemného a už vůbec ne zdravého, právě proto je důležité zvolit takovou podložku, která dokáže před zimou dostatečně ochránit. Izolační schopnost vyjadřuje tepelný koeficient R-value. Čím je vyšší, tím účinněji karimatka brání pronikání chladu k našim tělesným schránkám.

Jedná se o hodnoty získané v laboratorních podmínkách. Praxe je poněkud jiná, neboť každý z nás vnímá teplotu odlišně. S trochou nadsázky, zatímco se jeden krásně vyspí i v mraze a na sněhu, druhý se na té samé karimatce i v létě může celou noc kroutit zimou. Pro základní orientaci ovšem znalost R-value postačí.

Komfort

Otázka pohodlí je jednoduchá. Na tlusté nafukovačce se určitě vyspíte lépe než na pěnové skládací karimatce. Dílem třeba také proto, že si o poznání snáze poradí s různými nerovnostmi, na kterých se rozhodnete rozložit své lože.

Odolnost karimatky

Životnost karimatky závisí z velké části na tom, kam ji s sebou vozíme a jak ji používáme. Pokud rádi usínáte s pohledem do tančících plamenů, raději sáhněte po pěnové klasice. Jiskry odletující z ohniště jí sice uberou na kráse, nijak zvláště ale nesníží její funkčnost. Nafukovací a samonafukovací karimatky jsou na tom přesně opačně. Propálené se promění v pouhý „pytel“ dobrý tak akorát k tomu, abyste si neušpinili spacák.

Podobné je to s propíchnutím, tomu ale předejdete trochou opatrnosti při výběru místa na spaní. Stačí odklidit kamínky a větve a máte vystaráno. Moderní materiály, včetně těch odlehčených, toho navíc vydrží poměrně hodně, a tak se nemusíte zbytečně bát ani když shodou okolností zakotvíte v nepříliš přívětivém terénu. Pro klid duše se ale vyplatí nosit s sebou podložku z igelitu nebo Tyveku, lehké paropropustné stavební folie.

Váha a velikost karimatky

Hmotnost a objem dosti závisí na typu karimatky. Pěnové jsou zpravidla lehké, nicméně ve skladnosti rozhodně nepatří mezi premianty. Výjimkou nejsou ani oblíbené skládací „harmoniky“. O dost lépe jsou na tom samonafukovačky, které zase propadají co se váhy týče. Ze tří základních kategorií jsou na tom dokonce nejhůře. Nejméně místa v batohu zaberou karimatky nafukovací, které zároveň nabízejí i přijatelnou hmotnost. Na trhu naleznete i takové, jejichž objem nepřesáhne třičtvrtě litru a váha čtvrt kila. Parametry jsou to úžasné, žel vykoupené poměrně vysokou cenou. Nafukovací matrace se z hlediska objemu a váhy hodí pokud cestujete autem.

Pěnové karimatky

Klasické pěnové karimatky se dnes dají označit za překonanou záležitost. Moc toho sice neváží, ale jsou objemné a nenabízejí příliš dobré izolační vlastnosti. Použitelné jsou snad jen v létě, případně jako podložka na sezení. Lepší volbu rozhodně představují karimatky z EVA pěny. Tento neskutečně odolný materiál má uzavřené póry, díky kterým skvěle izoluje, je lehký a nesaje vodu. Díky těmto vlastnostem a z nich vyplývajícího snadného použití si je oblíbilo mnoho z těch, kdo vyráží do zimních podmínek nebo vysokých hor. Ti často sahají také po skládacích pěnových karimatkách. Již zmiňované „harmoniky“ mají charakteristickou konstrukci s důlky zadržujícími vzduch jako izolant. Některé z nich jsou z jedné strany opatřeny stříbrnou fólií, která odráží teplo a tím ještě zvyšuje tepelný odpor.

Samonafukovací karimatky

Samonafukovačky nabízejí za přijatelnou cenu skvělé izolační vlastnosti, dostatek komfortu a malý objem po sbalení. Ve svém nitru ukrývají dobře stlačitelnou pórovitou pěnu, která se po otevření ventilu sbalené matrace začne rozpínat a tím nasávat vzduch. Nikdy to nedokáže do plna, vždy je potřeba jí trochu pomoci. Pozor, s dechem se chtě nechtě dovnitř vždy dostane trocha vlhkosti. Pokud chcete, aby vám karimatka dlouho vydržela, po návratu z hor ji otevřete a skladujte roztaženou, aby mohla pořádně vyvětrat. Samonafukovacím karimatkách můžeme vytknout dvě věci, a to krapet vyšší hmotnost a nutnost zvýšené opatrnosti při používání.

Nafukovací karimatky

Nafukovačky tvoří v podstatě prázdný obal, který v případě potřeby naplníme izolační vrstvou, tedy vzduchem. Jeho schopnosti jsou omezené, proto výrobci zvyšují tepelný odpor za pomoci různých více či méně inovativních technologií. Typicky užívají důmyslné systémy komor, které zabraňují proudění ohřátého vzduchu, nebo tenkých vrstev materiálů odrážejících teplo. Tloušťka nafukovacích karimatek běžně přesahuje 5 cm, jsou proto velmi pohodlné. Díky své konstrukci jsou velmi lehké a skladné, hodí se proto všude tam, kde je nutné ušetřit každý gram a kousek místa.

Mezi nevýhody opět patří potřeba větší obezřetnosti v tom, kde si člověk ustele. Malinko otravné je také samotné nafukování, které zabere trochu času a energie. To se dá řešit pomocí speciálních vaků nebo malinkých ventilátorů, které plnění docela usnadňují. Jejich použití má pak ještě jednu výhodu. Do karimatky se dostane výrazně méně vlhkosti, která může v zimě v jejím nitru kondenzovat a mrznout. Opět platí, že je dobré karimatky skladovat roztažené a s otevřeným ventilem. Zamezíte tak vzniku plísní, které zhorší její izolační schopnosti a hlavně sníží její životnost.

Jan Klega

Honza je nadšený lezec, který se ve světě vertikál pohybuje více než patnáct let. Domovskou oblastí je mu jesenický Rabštejn, za skalami se ovšem vydává i mimo českou kotlinu, třeba do Vysokých Tater nebo italského Arca. Řídí se jednoduchým heslem: „Polezeme, dokud nám neupadnou prsty.“